Zlatá mince 5000 Kč Městská památková rezervace Olomouc 2024 Standard

Městskou památkovou rezervací byla historické část města Olomouc vyhlášena v roce 1971. Po Praze se jedná o druhou nejrozsáhlejší památkovou rezervaci v České republice, která zahrnuje 697 objektů s popisným číslem na ploše 87 ha.

První osídlení na území dnešní Olomouce dokládají vykopávky datované do období neolitu před 6 000 př. n. l. S příchodem Slovanů v 6. století zde vznikla zemědělská osada a v následujícím století nejstarší slovanské opevněné hradiště. Na začátku 11. století se Morava dostává pod vládu vedlejší větve Přemyslovců a český kníže Břetislav si jako své sídlo volí Olomouc. Přibližně v roce 1070 je založen nový olomoucký hrad z kamene a členění města nabývá první obrysy. Ve stejném období je obnoveno moravského biskupství a založen klášter.
Na Václavském návrší je v roce 1104 zahájena románská výstavba katedrály sv. Václava a biskupského paláce.

Mezi lety 1239 - 1246 je Olomouc povýšena na město a v roce 1253 získává statut královského města. Udělení privilegia výročního trhu a mílového práva startuje rychlý rozvoj města.
Ve 13. až 15. století se utváří středověké město s hustou zástavbou kupeckých, měšťanských a šlechtických domů. Původní opevnění nahrazují bytelné městské hradby. Katedrála sv. Václava je po požáru v roce 1265 přestavena do gotické podoby. Z tohoto období pochází gotický kostel sv. Kateřiny (1287), budova radnice na Horním náměstí (1378), radniční věž (1443) nebo klášterní kostel františkánů Neposkvrněného početí Panny Marie (1454).

Do období renesance je zasazena první zmínka o olomouckém orloji. Městská radnice je doplněna renesanční lodžií s portálem, radniční věž je v goticko-renesanční podobě dostavěna do současné výšky 75 metrů. Řada bohatých měšťanů spojuje původní gotické parcely a staví na nich výstavní domy a paláce. Mezi nejkrásnější měšťanské renesanční stavby v Olomouci patří Dům Matyáše Hauenschilda nebo Edelmanův palác. V roce 1573 je v Olomouci založena druhá nejstarší univerzita v Českých zemích.

Třicetiletá válka znamenala pro Olomouc dramatickou devastaci. Po odchodu švédských vojsk zůstalo z původních 700 domů jen 168 obyvatelných. Počet obyvatel se snížil z vice než 30 000 na 1670.

Město se obnovuje v barokním slohu. Velkým přínosem byla osoba kardinála Karla II. z Liechtensteina, který do Olomouce přizval italské architekty, sochaře a malíře. Na místech s vysokou hustotou obyvatel bylo vybudováno šest unikátních barokních kašen s figurální výzdobou vycházející z antiky - Herkulova kašna, Caesarova kašna, Jupiterova kašna, Kašna Tritonů, Merkurova kašna a Neptunova kašna.
V roce 1709 zasáhl Olomouc velký požár, po kterém následovala v letech 1713 - 1715 morová epidemie. Z projevu vděčnosti s vymizením nákazy moru vznikají sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí a Mariánský sloup na Dolním náměstí. 35 metrů vysoký sloup na Horním náměstí představuje největší barokní sousoší ve střední Evropě.
Zásadní je rok 1655, kdy byla Olomouc vyhlášena pevnostním městem. Součástí moderní bastionové pevnosti byla také řada předsunutých tvrzí nebo klasicistní budova Tereziánské zbrojnice. Pevnostním městem zůstala Olomouc až do konce 19. století. Demolici systému opevnění byla ušetřena Terezská brána. Barokně-klasicistní brána, která své jméno získala na počest návštěvy panovnice Marie Terezie, je zdobená znaky Rakousko-uherské monarchie a dnes je jedinou zachovalou branou pevnosti.
Zrušení městských hradeb uvolnilo pevně ohraničenému městu nový prostor pro jeho růst v dalším století.